Jan Caha
Mgr. Jan Caha
Instruktor fitness
Úspěšný závodník v naturální kulturistice
Specialista na sportovní a doplňkovou výživu
Šéfredaktor aktin.cz
Zdravotní dopady pohybu a "nepohybu"
Ač není současná situace sportu mnoho zasvěcená, nabízí mnoho času pro zamyšlení, zda to co děláme, děláme opravdu pro své zdraví. Omezení pohybu a sportovních aktivit ale tímto opravdu není, a tak se velmi vyplatí si připomenout, jaké dopady sport opravdu má. A kde bychom měli hledat právě sport, jako prostředek k lepšímu zdraví.
28.2.2021
Mgr. Jan Caha
sdílet článek

Zdravotní dopady pohybu a "nepohybu" - proč neobětovat "lockdownu" své pohybové zdraví

Minimální míra pohybu se v minulých letech přirozeně snižovala. Ve studii provedené evropskou WHO (2016) se ukázalo, že minimálního množství pohybu v 19 sledovaných evropských zemích včetně Česka, dosahuje pouze jedna třetina obyvatel. Ano, pouze třetina obyvatel se hlásí k pravidelnému pohybu vyššímu, než 2,5 hodiny týdně. Právě tato hodnota se v současných doporučeních objevuje jako hranice pro udržení zdraví (nebo současného stavu zdraví) a nikoliv jeho dalšího zlepšení. Zlepšující hladinou je 300 minut týdně, a to nejen aktivit vytrvalostních, ale také silového pohybu. V tomto případě můžeme hovořit opravdu o minimálním procentu populace, která tohoto čísla dosahuje. 

Co to znamená? Jsme postiženi hypokinézou – tedy vymizením přirozeného množství pohybu, na který je náš organismus evolučně zvyklý a připravený. Možná si nyní řeknete: "no dobře, tak budu mít o nějaké to kilo navíc, to je toho...". A bohužel nejste sami, v podobného duchu se moderní populace pohybuje v současnosti velmi často a balancuje tak na hranici mezi zdravím a nemocí. Protože ono to není jen kilo sem a kilo tam, které nás trápí možná dva měsíce v roce, když se trochu oteplí a vytahujeme plavky. Ono každé kilo navíc spojené s hypokinézou je také "závaží" na miskách vah přiklánějící se k rozvoji mnoho onemocnění, které dnes nesou označení jako civilizační. Právě tato onemocnění jsou ale možná daleko větší pandemií než ta, která nás aktuálně sužuje.

Jaké dopady má pohybová aktivita na naše zdraví? 

  • Chrání před srdečně-cévními onemocněními
  • Snižuje riziko vzniku rakoviny
  • Snižuje riziko vzniku cukrovky – diabetu II.typu
  • Je prevencí i léčbou obezity
  • Je prevencí potíží s trávicím systémem a metabolismem
  • Zvyšuje výkon srdečně cévního systému, snižuje se klidová tepová frekvence
  • Zlepšuje složení krevních tuků
  • Zlepšuje duševní zdraví

A  mohli bychom pokračovat dále a dále. Aby tyto relativně zřejmé dopady měly ale opravdovou sílu, je vhodné si je porovnat s problémy, které trápí populaci v České republice.

Výběr ukazatelů zdraví v ČR

  • V roce 2017 jsme po Rumunsku hned druhou „nejtlustší“ zemí Evropy - součet nadváhy a obezity (Eurostat)
  • Nehýbeme se. A nehýbou se ani děti. Dle WHO se hýbe zhruba pouze 20 % z nás tak, jak bychom měli (2018)
  • V roce 2016 byl již každý 10. člověk „cukrovkář“ (9,6 % dle WHO), celoevropsky jsme na 5. místě
  • Počet diabetiků se za posledních 30 let ztrojnásobil (ÚZIS)
  • Jsme na třetím místě v konzumaci alkoholu na hlavu, dokonce dále než Rusko (2018)
  • Statistiky v konzumaci alkoholu celosvětově vedou i naše 15ti a 13ti leté děti (2018)
  • Až donedávna jsme byli na prvním místě v rakovině tlustého střeva a konečníku (2017)
  • Mezi roky 2000 a 2015 vzrostla spotřeba antidepresiv v ČR z 9,7 DDD na zmiňovaných 55 DDD, tedy více než 5,5krát. Klinickými projevy deprese trpí asi 5 % naší společnosti
  • v roce 2012 bylo sledováno pro hypertenzní nemoci 22,4 %, pro ischemické nemoci srdeční 9,4 % a pro cévní onemocnění mozku 3,2 % registrovaných pacientů
  • V průběhu let 2000–2011 stále narůstají počty lidí léčících se s kardiovaskulárními onemocněními

A v kontextu těchto faktů nyní máme díky sportu opravdu důležitý nástroj, která nám může pomoci zlepšit zdraví. V kontextu novinových titulků poslední doby, kdy můžeme číst o tom: jak děti v průměru přibraly 2-10 kg, ztratily prakticky veškeré pohybové návyky a stávají se pohybově negramotnými. Jak dospělá populace tloustne a propadá depresím. Je třeba se zamyslet nad širšími dopady toho, co pohyb a sport opravdu znamenají. Vhodná sportovní aktivita zlepšuje zdraví, a to prakticky ve všech věkových a sociálních vrstvách. Bohužel si toto v kontextu současných problémů ne vždy uvědomujeme a mám takové zdání, že neváháme obětovat více, než jen pár dní nebo týdnů času. Jistě, je třeba se chránit a chránit všechny okolo nás. Moderní pandemie je zásadní nejen pro naši zemi, ale také pro celý svět. Je třeba ale také myslet na budoucnost svého zdraví, se kterou jistě pohybová aktivita má mnoho společného. Pokud takto nedokážeme apelovat na nejvyšší vládní garnitury, chtěli bychom apelovat alespoň na vás. Zachovejte si přirozenou míru pohybu, vhodné stravovací návyky a klidnou mysl. To je totiž ta zásadní cesta k dlouhodobému zdraví a udržitelné společnosti. 

KOMENTÁŘE